|
|
Zvyšuje pláč dospělé osoby pravděpodobnost prosociálního chování od přihlížejících?: Systematická přehledová studie
Zíková, Lucie ; Lukavská, Kateřina (vedoucí práce) ; High, Radka (oponent)
Předložený systematický přehled literatury hledá odpověď na otázku "Zvyšuje pláč dospělé osoby pravděpodobnost prosociálního chování od přihlížejících?". Metodologické postupy sledují doporučení PRISMA Statement. Na základě předem stanovených klíčových slov bylo v databázích Scopus a PsycINFO identifikováno 2278 záznamů. Po odstranění duplicitních záznamů a po screeningu abstraktů a celých textů ke zhodnocení naplnění stanovených zahrnujících kritérií a relevance pro stanovenou review otázku bylo do závěrečné analýzy zařazeno 8 článků, které představovaly 10 experimentů. Práce přináší přehled těchto studií včetně jejich závěrů a metodologických postupů, diskutovány jsou silné a slabé stránky jednotlivých přístupů. Ukázalo se, že velkou roli při výzkumu hraje, zda je participantům předkládán dekontextualizovaný podnětový materiál, nebo zda jsou participanti alespoň s drobným kontextem seznámeni. V případě začlenění kontextu se ukazuje, že vliv slz na ochotu pomoci není tak silný, jako je tomu v případě absence kontextu. Dále se ukázalo, že do hry vstupuje velké množství dalších faktorů, které mají na tento vztah vliv. Diskutujeme také vhodnost použití pojmu "prosociální chování", jelikož na základě výzkumů vznikají hypotézy, že pomoc nemusí být vždy motivována touhou prospět plačícímu, ale může jít...
|
|
|
Možnosti a limity stanovení specifických markerů zánětu oka na základě analýzy slz
Mandíková, Šárka ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Sičáková, Silvia (oponent)
V této studii jsme se zaměřili na stanovení hladin cytokinů IL-1β, IL-4, IL-10, IFN-γ, MIF a VEGF v slzách u zdravých jedinců. Cytokiny jsme testovali jako potenciální markery zánětu pro jejich možné využití v klinické praxi. Díky spolehlivé metodě měření hladin cytokinů v slzách by byla možná včasná a neinvazivní diagnostika očních onemocnění. Pomocí Bio-Plex Cytokine Assay (Bio-Rad) jsme ve dvou etapách analyzovali vybrané cytokiny. Posoudili jsme vhodnost metody pro diagnostické účely a zároveň klinickou vhodnost námi vybraných cytokinů. Byly potvrzeny vzájemné, statisticky významné pozitivní korelace cytokinů: IL-10 s IFN-γ (r = 0,81), MIF s VEGF (r = 0,42 / r = 0,49), IL-1β s IL-10 (r = 0,52), IL-1β s IFN-γ (r = 0,55), IL-1β s VEGF (r = 0,38), IFN-γ s VEGF (r = 0,45) a IL-4 s VEGF (r = 0,48) u zdravých jedinců v slzách. IL-4 (r = -0,37) a IFN-γ (r = -0,42) negativně korelují s věkem. V závislosti na pohlaví, BMI, tuku v těle, čase jídla před odběrem, zátěži oka při práci s počítačem a pocitu suchého oka nebyly u zdravých jedinců nalezeny statisticky významné rozdíly hladin cytokinů. Soudíme tedy, že námi vybrané cytokiny jsou pro diagnostické účely vhodné. Mezi první a druhou etapou měření byly nalezeny významné rozdíly v koncentracích u čtyř (IL-1β, IL-10, IFN-γ a VEGF) z pěti sledovaných...
|
|
|
Vztah pláče a prosociálního chování u dospělých osob: pilotní experimentální studie
Zíková, Lucie ; Lukavská, Kateřina (vedoucí práce) ; Smetáčková, Irena (oponent)
Práce se zabývá ověřením hypotézy, že plačící osobě jedinec pomůže spíše, než kdyby neplakala. Cílem práce je provést pilotní verzi observačního experimentu a na základě pilotáže identifikovat problémové momenty a další proměnné, které by mohly do experimentu vstupovat. Pro ověření tohoto vztahu bylo využito smíšeného designu, který sestával z kvantitativní analýzy dat získaných jak z dotazníků nálady, tak z observačního experimentu a z kvalitativní analýzy polostrukturovaných rozhovorů s respondenty. V práci jsou představeny základní teoretické koncepty a studie relevantní k cíli práce. Výsledky šetření ukázaly, že jedinci nejsou schopni při navržené experimentální situaci pláč identifikovat, jelikož osobě nevěnovali příliš mnoho pozornosti. Míra pozornosti věnovaná plačící osobě závisela mj. na předpokládaném účelu přítomnosti plačící osoby. Roli hrála také vzdálenost od sledované situace, odhad kompetence herečky (zda situaci dokáže řešit sama) a hodnocení vážnosti situace. Také se ukázalo, že pokud se respondent nerozhodl plačící herečce pomoci, mohlo jít stále o projev prosociální (nechtěl ji přivádět do větších rozpaků). Míra pomoci se v kontrolní a experimentální skupině statisticky významně nelišila (zaznamenán byl pouze určitý trend), zároveň ale byla plačící osobě v průměru poskytnuta...
|
|
| |
host ::
RSS.